- - Dílo - -
Autoportrét, olej
Božena Smetanová, olej na plátně
Šťavnaté pomeranče v mrazivě totalitní krajině, olej
-
- - Biografie - -
Jan Daniel M. Smetana
(9. září 1934 - 20. února 1991)
Narodil se 9. září 1934 ve Vilémově na Českomoravské vrchovině. Maturoval na gymnáziu v Chotěboři a již během studia byl 5 let žákem výtvarné školy prof. Veverky. Tajně, protože byl rodiči zaslíben kněžskému stavu. Psal básně, zpíval, hrál na housle, maloval. Byl přijat na filmovou fakultu, brzo ale odešel a studoval Umprum. V padesátých letech byl vyhozen. Rok chodil kreslit na akademii, rok sbíral zkušenosti v Národním divadle jako asistent výpravy u prof. Svobody. Na vojně působil v armádním výtvarném studiu. Vyhrál dvě celostátní výstavy. V roce 1958 přišel do Ústí nad Labem, kde pracoval jako výtvarník v krajské osvětě, vedl malířské kursy, dojížděl učit kreslení na gymnázium do Bíliny. Při tom všem hledal a maloval…
V letech 1964 a 1965 obeslal svými obrazy celostátní výstavu v Praze, 1968 putovní výstavu v Rakousku, v Drážďanech. 1972 studijní zájezd do Sovětského svazu, 1974 na poslední chvíli zakázaná výstava v Duchcově. Jako podklad snad sloužil posudek v jeho kádrovém materiálu, že “už v roce 1967 projevoval fantastické politické názory. Podepsal 2000 slov. Vždy stál na protisocialistických pozicích…”.
Vyhrál v soutěži na nástěnnou malbu ve sportovní hale na Klíši. Komponoval ji jako 14m velký triptych, symbol tří sportů, dívčí akty. Dokázal strávit na lešení při malování nekonečné hodiny v němém společenství manželky. Třetina malby sice byla dokončena, ale to už byla štvanice na člověka v plném proudu. Obraz byl zakryt na více než deset let, ač se jej zastal i Jan Zrzavý.
-
-
"Několikametrová nástěnná malba mohla být otcovi povolena jen z rozhodnutí tehdejšího ředitele Spolchemie Ing. Stanislava Rázla, což vím z doslechu. Tomuto řediteli ústecké chemičky, významnému členovi KSČ, se otcovy obrazy z nějakého důvodu líbily. Byl to ekonom – manažer a v oblasti výtvarného umění se řídil spíše vlastním pojetím vkusu než stranickými doporučeními. Je třeba dodat, že dalším obdivovatelem otcových obrazů byla jeho dcera (herečka) Regina Rázlová. Nejsem si jistý, jak moc si s otcem byla blízko, ale jisté je, že se ho snažila navzdory tehdejšímu politickému tlaku podporovat. Například i tím, že výstavu v Duchcově měla otevřít svým recitálem právě ona. Čekalo se, že alespoň kvůli ní nechá Státní bezpečnost otce napokoji.
Bohužel se tak nestalo. Při hodnocení komunismu je třeba vidět za konkrétními lidmi jejich konkrétní skutky a nezapomínat."
Daniel Smetana
-
"V roce 1974 umožnil státní zámek a galerie v Duchcově výstavu otcových děl od roku 1960 – 1974. Vše ukazovalo na to, že by výstava mohla projít. Jednak proto, že Duchcov někteří komunističtí potentáti vnímali jako zapadákov a také proto, že na výstavě by měl mít vystavena svá díla i sovětský malíř.
To tehdy hodně znamenalo. Obrazy J.D. Smetany a Feodosije Gumjenjuja byly nainstalovány a připraveny k vernisáži. Těsně před vlastním otevřením však přijeli agenti tehdejší státní bezpečnosti, aby jí zabránili komukoliv shlédnout. Následně byla celá výstava demontována.
Co tolik tehdejším komunistickým pohlavárům vadilo? Obraz milosrdného samaritána, který narozdíl od kněze a chrámového zpěváka ošetřil ubitému rány?
Nemohu jinak než konstatovat, že každé totalitě vadí LIDSKOST. A to i v uměleckém projevu. Vnímání LIDSKOSTI je a zůstane lakmusovým papírkem toho, v jakém stavu se společnost nachází."
Daniel Smetana
-
"Dne 3.4. 1991 vyšel krátký článek z pera paní Heleny Borské v místním plátku Sever, který krátce po smrti otce hodnotil jeho život." Daniel Smetana